Kenya 2001 - díl pátý

Pátek 24.8. - Masaiové

  A opět zebry a opět žirafy, další antilopy. Abychom neotupěli, všímáme si detailu. Každá zebra je trochu jiná, otisky prstů přes celá záda... Lví hřívy, žirafí růžky, supí krky, sloní uši, pštrosí chmýří, buvolí chřípí.

  Odpolední program je ale docela jiný a zajímavý. Návštěva vesnice kmene Masaiů...

  Brzy nabýváme dojmu, že masaiská kultura nestojí na hliněných nohách, nýbrž na kravských lejnech. Přesvědčila nás o tom návštěva masaiské chatrče. "Z čeho je postaven tento dům?" ptá se Tom vybranou Oxfordskou angličtinou. "Z kravských lejn," zní eufemicky přeložená odpověď. "Z čeho je udělána ta pec?" táže se neodbytně dále. "Z kravských lejn." "A z čeho je uplácána ta postel, na které sedíme?" přebírá nervózně iniciativu Robert. "Z kravských lejn," trvá na svém Masai. "A z čeho je uvařen ten čaj...?" Pozdě, Andrejka už se napila...

Sobota 25.8. - On the Road

  Vyrážíme časne zrána na lov tzv. "plaché zvěře". Zvířátka jsou ale asi plašší, než se čekalo. Neviděli jsme ani jedno. Samozřejmě nepočítám ty tisíce zcela krotkých buvolů, zeber, antilop, slonů a žiraf. Honza stále fotí. Asi 10. film. Elán mačkat spoušť ho neopouští a neopouští. Chce mít neúprosně všechny zdejší živocišné druhy dokonale a navždy bez milosti zaevidované ve svém fotoalbu. Chybí mu, tuším, už jen grantova gazela zezadu a půdorys masaiské žirafy. Nakonec se však unaví i on a my sledujeme všechny ty divy a zázraky apaticky skrze zaprášené okénko. Potkáváme další smečku lvů, ale už se ani nezvedáme. Znuděně na sebe s lvíky koukáme. Vracíme se zpět do kempu, snídáme a vyrážím na sever k jezeru Nakuru.

Dále