Kenya 2001 - díl čtvrtý
Středa 22.8. - Planet Safari, Nairobi
Do Nairobi jsme dorazili dnes v 4:30 ráno. Několikrát se ptáme, jestli už jsme opravdu na autobusovém nádraží. Všude okolo je neprostupná tma. Ano jsme na autobusovém nádraží. V centru Nairobi? Ano. A jedete ješte dál? Ne. Tak proč nikdo nevystupuje? Čekají, až se rozední, teď je to příliš nebezpečné...
Konečně se rozednilo a první odvážlivci vystupují. I my tak činíme a hned se přesouváme taxíkem do agentury Planet Safari, kde se nám daří usmlouvat sedmidenní safari ze 70$ na 55$ za den s okamžitým odjezdem. V 11 hodin mizíme z tohoto hrozného města. Kromě nás jsou v mikrobuse ješte Angličan Tom, Skot Robert a Maina - náš ridič slečny Daisy.
Vyrážíme po dálnici na jih od Nairobi. Než se dostaneme zpět do náruče krásné keňské přírody, míjíme tisíce chatrčí z vlnitého plechu a dřevěných slumů dekorovaných nánosy civilizačního odpadu. Záhy nás však vítá nekonečná savana, a na jejím konci národní park Masai Mara. Ješte před setměním potkáváme první gazely, první antilopy, první slony, první tisíce pakoňů, první žirafy, prvního lva. Andrej si mění druhý film za třetí, Honza čtvrtý za pátý, já šesté trenky za sedmé...
Čtvrtek 23.8. - národní park Masai Mara
Hned po rozednění vylézáme prokřehlí ze stanu (jsme v nadmořské výšce téměř 2000 metrů), snídáme a vyrážíme na opravdové safari. Začíná den, o kterém se nám nesnilo ani v tom nejdivočejším dokumentárním snu. Lvi, gepardi, žirafy, buvoli, zebry, antilopy, další lvi, další žirafy, gazely, další zebry - jedna chcíplá, supi, šakal, sloni, hroši, opice, krokodýli, čápi Marabu, pštrosi... prostě kachny, kachny, kachny. Vše v takové neuveřitelné koncentraci, že jen stěží věříme, že to sem celou noc nenaháněli nějací kenští potěmkinovci.
Tom s Robem se ukazují jako pohodoví chlápci. Jsou zhruba stejně staří jako my a je s nimi zhruba i stejná sranda jako s námi. Takže se místy svíjíme smíchem. Obdivujeme jejich drsný a suchý anglický humor. Často řeknou něco tak legračního, že my Češi a občas dokonce i jeden Izraelec se neubráníme a vyprskneme smíchy. Oni ale jen s mírně pobaveným výrazem zvednou pravé obočí a ješte tomu dortu přisadí nějakou tu třešničku. Dá se to jen težce reprodukovat, celé tohle safari je s nimi vlastně jeden velký sitcom. Večer u ohně kupříkladu vysvětlujeme rozdíl mezi češtinou a ruštinou. Spousta slov je velice podobných, ale některé jsou úplně jiné. "Třeba čerstvé ovoce je v ruštině shnilá zelenina," ilustruje Andrej Britům zjednodušeně na příkladu, "prostě pravý opak." "Třeba je to ale i tak to samé, jenže než to ovoce dovezou do Moskvy..." zamýšlí se nahlas Robert.
|
